Recenze: Chvíle před koncem - Lauren Oliver

Název knihy: Chvíle před koncem

Žánr: beletrie

Počet stran: 384

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání v ČR: 2011

Anotace:

Co kdyby vám zbýval jen jeden den života? Co byste dělali? Koho byste políbili? A jak daleko byste zašli, abyste si svůj život zachránili?
Samantha Kingstonová má všechno: kluka, o kterého by stála snad každá, tři úžasné nejlepší kamarádky a prostě všechno nej na střední škole Thomase Jeffersona – od nejlepšího stolu v jídelně až po nejlepší parkovací místo. Pátek 12. února by měl být jen další z řady dnů jejího perfektního života.
Místo toho se ukáže, že je to den poslední… 

Můj názor na obálku

 Tato obálka je z dílny nakladatelstní CooBoo, které se rozhodlo nenechat knize tu původní a myslím, že to byl dobrý nápad. Když se na obálku podíváte na první pohled vás bouchne barva. Jo, ta barva je skvělá. Hned vám knížka padne do oka, popadnete ji a přečtete si anotaci. S největší pravděpodobností vás zaujme.

Ještě když se vrátím k přední straně. V té nádherně modré vodě spatříte dívku. Možná je ještě někde v koutku mysli při vědomí nebo je už mrtvá. To se všechno dozvíte v knížce. Ale je v tom malinká chyba. Voda a utonutí tam žádné není.  No co, jen detail. Knížku to nijak nekazí. :)

Hodnocení obálky 5/5 

 

 Můj (někdy) stručný obsah 

  Sam a její nejlepší kamarádky Lindsay, Elody a Ally mají všechno. Jsou bohaté, oblíbené, mají hezké kluky a i ti, kteří je moc nemusí je pokorně respertují. Všechno jim prochází. Chodí za školu, opíjí se i když jednadvacáté narozeniny jsou ještě daleko.

...

Vše to začíná v pátek 12. února. A tenhle den na Jeffersonské střední znamená jen jedno. Kupidův den... Spočívá to v tom, že žačky v nižších ročníků pobíhají po škole v kostýmech a rozdávají ruže. Čím víc růží máte, tím víc jsme populární.

Holky to po cestě do školy samozřejmě řeší. Hádají kolik jich která dostane. Kolika růžemi jen potvrdí svojí oblíbenost na škole. 

Když dorazí do školy rozejdou se na svoje dopolední vyučování. Sam má jako první hodinu chemii a jakmile učitel oznámí nečekanou písemku nebere si servítky a opíše vše od spolužačky, která sedí vedle.

Po první hodině Sam vyrazí na tu druhou. Matematiku. Učí je asi pětadvacetiletý profesor, o kterém Sam tajně sní a představuje si jaké by to bylo ho líbat...

Tuhle hodinu už začnou třídami chodit kupidi a Sam dostává své první letošní růže. Tři od kamarádek, jednu od svého kluka Roba, několik od spolužáků, kteří s ní chtějí být za dobře a potom jednu smetanovou s červeným žíháním od Kenta McFullera. Byl to její kamarád na základní šlole, když o ní ještě její nynější kamarádky nezavadily ani pohledem.

 Teď ho ale Sam moc nemusí.

 Přijde jí, že se k ní chce pořád vetřít. A taky že jo! Jakmile vyjde po zvonění ze třídy už si to rázuje k ní a zve ji na večírek, který dneska večer pořádá.

Sam si myslí, že to bude otrava, ale řekne mu, že jestli nebude mít nic jiného na práci tak se tam ukáže.  

...

Tak pomalu plyne celý den. Holky se z některých hodin ulijí, a když zazní poslední cinknutí školního zvonku jedou k Ally, aby se na tu párty připravily. 

Oblečou se, namalují, zkonstatují počty růží a pomluví Juliet Sykesovou, které už rok co rok na kupidův den posílají růži ze vzkazem "Možná příští rok, ale spíš ne."  Žádná z kamarádek kromě Lindsay neví, proč Juliet vlastně ponižují. Lindsay jim o tom nikdy nic neřekla. 

Juliet ví její tajemství a nechce aby se ho kdokoliv další dozvěděl...

Jen co přijdou na večírek, každá popadne kelímek piva a začínají se bavit. Rob, který už taky přijel a něco popil se po Sam začíná plazit, protože se domluvili, že se spolu poprvé vyspí, ale v tom dovnitř vejde Juliet, přijde k holkám a všem jim s ledovým klidem řekne, že jsou mrchy. To už se do ní ale pustí Lindsay. Začne jí postrkovat a kámošky se k ní přidají. Potom jí polijí pivem a Juliet utíká pryč na doprovodu všudypřítomného smíchu.

...

 O pár hodin později se holky rozhodnou odjet domů. Všechny už mají popito, ale Lindsay normálně zvládá řídit i v tomhle stavu, takže je všechno relativně v pořádku a tak vesele usedá za volant. 

Všechno by asi proběhlo v klidu, kdyby se holky nezačaly hádat. Něco ale asi proběhlo před autem a to skončí nabourané ve stromě. 

A dál už Sam vidí jen tmu...

Když se ráno probudí máma na ní volá ať vstává nebo přijde pozdě do školy. Sam je to divné. Dneska je přece sobota. 

Koukne se na mobil.

Na displeji svítí: 12. února, pátek 

...

 Tento den se opakuje pořád dokola a dokola. Sam už je jasné, že musí něco změnit. Něčemu zabránit. Jinak by přece jen umřela a byl by konec... Ne?

Jak to celé skončí? 

Přečtěte si Chvíli před koncem a dozvíte se to! ;)

 Můj názor na knihu

 Moje první myšlenka asi po 10 stránkách byla: No to bude zase knížka o husičkách z předměstí. A pokračovala jsem odměřeně dál a pomalu ztrácela víru v to, že se mi bude knížka líbit. Četla jsem dál. 'Narazily do stromu', konec kapitoly. Začala jsem číst dál a když jsem si odvodila, že 12. únor se bude pořád opakovat, nějak jsem se s tím nechtěla smířit. Přece to takhle nemůže být v cele knížce ne? Říkala jsem si...

Nějak jsem to přestala řešit a začala číst bez přemýšlení. 

Asi když se den opakoval potřetí, začla jsem knížce přicházet na chuť. Sam přestala být taková frajerka a nenechávala se tolik ovlivnit kamarádkami. Byla milá na Kenta a ostatní spolužáky, kteří nepatřili ke školní smetánce. Zlepšila svůj vztah se sestrou a rodiči...

Jediné co mi na knížce vadilo bylo, že to co celej den dělala (jeden den se dokonce líbala s tím matikářem) nikdo nevěděl. Jenom já a ona. To mě celkem deptalo. :D Ale autorku chápu. Je potřeba mírně popichovat čtenáře. ;)

Takže, celkově se asi nic nedá vytknout. Dobrej námět, dobrá hlavní hrdinka... Knížku jsem četla tři dny a ubíhalo to dost rychle. Jen, řeknu vám konec jsem nečekala takovej, kterej nakonec byl. Dost mě to šokovalo a přitom uznale pokývávám hlavou nad tím, že Lauren nešla s davem amerických jiných spisovatelů a ukončila příběh po svém. :)  Až po poslední větě jsem si uvědomila jednu věc. Tahle knížka bude patřit k mým oblíbeným...

Proto dávám  5/5

P.S. Jestli se vám líbí styl, kterým Lauren píše, rozhodně si nenechte ujít její další knihy-tentokrát sérii- kterou opět vydádá nakladatelství CooBoo: Delirium (recenzi na 1. díl už sem Katie přidala)

 XOXO - *Tess