expr:class='"loading" + data:blog.mobileClass'>
Ahoj, vítejte v mém knižním světě, kde nic není nemožné. :)
-TerBee

pondělí 8. července 2013

Recenze: Ptačí zpěv (Ptačí zpěv #1) - Meagan Spooner


Název knihy: Ptačí zpěv

Žánr: dystopie, fantasy

Počet stran: 320

Nakladatelství: CooBoo, 2013



Anotace:
 Patnáct let čekala Linda Ainsleyová, až ji předvolají ke kouzlobraní. Až se konečně stane dospělou a začne se připravovat na svoje budoucí povolání. Počítala s tím, že jí po odebrání kouzelné síly bude přidělena nějaká menší úloha v zaběhnutém, pevně daném řádu města, které od okolní krajiny odděluje energetická zeď. Myslela si, že bude pomáhat zajistit a udržet útočiště lidí, kteří jako jediní přežili hrozivou válku, že se stane kolečkem v dobře promazaném stroji. Ani ve snu ji nenapadlo, že by její úloha měla spočívat v tom, že bude napájet celé město svou energií. Patnáct let Linda Ainsleyová věřila lži. A najednou zjišťuje, že jí nezbývá nic jiného než utéct do nebezpečného a neznámého světa za zdí, nebo přijmout osud, který je snad ještě horší než smrt.



Můj názor na obálku 

A máme tu zase jednu z těch původních obálek... :)
Podle mě je to modro-fialová pastva pro oči, která ale i souvisí s dějem. Přesně takové barvy má kouzelná bublina ochraňující město a ty zakroucené, různě proplétající se železné větve poukazují na cíl Lindiny dlouhé a nebezpečné cesty.
U mě je plus i tvrdá vazba bez přebalu, protože tuhle krásu zas tak snadno nepomačkáte, což by byla značná škoda.
Obálku proto hodnotím velmi kladně. Moc se mi líbí. ;)

 
 Hodnocení obálky  5/5






Můj (někdy) stručný obsah

 Příběh začíná za kouzelnými zdmi města.
Lindě Ainsleyové už je patnáct let a rok co rok čeká, až jí konečně zavolají z Ústavu, aby se dostavila na kouzlobraní - odebrání kouzelné síly, na které jdou všichni občané města už ve velmi útlém věku. Když jí tedy tento rok předvolají, těší se na nadcházející nový život. 
...
Něco je ale špatně.
V Ústavu ji na stroj odebírající kouzelnou moc posadili už nejmíň čtyřikrát. Linda ztrácí pojem o čase. Jak dlouho tu jsem? Tři dny? Týden? Měsíc? 
Nakonec jí dojde proč je tady déle než všichni ostatní. Je Obnovitelná. Kouzelnou energii z ní mohli čerpat jak chtěli, ale ta se znovu obnovila a byla zpátky. 
Ústav ji chce využít, to jí bylo jasné. Chtějí z její síly napájet zeď i všechny stroje ve městě. 
Musí odsud utéct...
...
Několik dní zkoušela pomocí energie otevřít dveře, ale velký účinek to nemělo. 
Nakonec jí pomohl se dostat ven Kris - kluk, ze kterého Lindě vždy rychleji bilo srdce, když ho těch pár dní, co nebyla zavřená ve tmě potkávala.
Při útěku v jedné místnosti našla ženu, která měla v zádech skleněné dráty, kterými z ní vycucávali kouzelnou sílu. Další Obnovitelná. Byla stále při vědomí a řekla jí, že má najít Železný les. Tam žijí další Obnovitelní.
...
Po několika hodinách utíkání plus negativní odpovědi na prosbu o pomoc od svého bratra, Linda se zaťatými zuby proskočila modro-fialovou kouzelnou zdí do zubožené divočiny, kterou způsobila válka. Všude byly rozbořené domy a stromy rostly na nesmyslných místech.
Linda byla unešená z hřejivé ohnivé koule, která jí svítila nad hlavou. Nikdy neviděla opravdové slunce. Ve městě měli jen kovovou napodobeninu, dělajíc hluk až uši bolely. 
...
Když po dnech a nocích strávených v hrůze z neznámého světa spatřila špinavého kluka-první náznak civilizace-byla vyděšená, ale i ráda, že tady venku někdo žije. Kluk však hned, jak si všimnul kam její pohled směřuje utekl. Až když se Linda pár dní po jejich prvním setkání topila v bažině, zachránil ji a prozradil své jméno. Jmenoval se Oren a mimo město se už narodil. Dobře se v divočině vyznal a slíbil, že ji dovede do Železného lesa...


Chcete vědět jak dopadne tohle putování? 
Přečtěte si Ptačí zpěv!



Můj názor na knihu

Od téhle knihy jsem hodně očekávala. Obálka? Super. Recenze ostatních? Super. Hodnocení kamarádky? Super.
Ale můj dojem? Asi proto, že jsem měla vysoké nároky mě tato knížka trochu zklamala. Moc mě to mrzí, ale je to tak.  
Hodně se mi líbil konec. Takové jsem to vůbec nečekala. Bylo v tom takové to: Sakra, tak tohle je hustý. Bohužel mi vadilo...něco. Nevím přesně co. Asi táhnoucí se první kapitoly? Nevím. Prostě nevím! :( 
Knihu jsem sice přečetla za čtyři dny. To je u mě cosi co říká: bylo to dobrý, ale já se do čtení nutila. Tedy alespoň první půlku knížky. Ta druhá polovina se mi moc líbila. Napínavá, trochu romantická, rychle to ubíhalo.

Knížku jsem měla půjčenou od své kamarádky, a tímto jí za poskytnutí tohoto výtisku děkuji. :)


Za rozpačitý začátek, ale velmi dobrý konec dávám 4/5
 



P.S. 2. díl - Shadowlark, vychází v USA v říjnu tohoto roku, u nás někdy na začátku roku příštího.

































Žádné komentáře:

Okomentovat